Po návratu ze školy:
Když mě se táák nechce! Venku je tak krásně, že mě přestalo mrzet, že letos už je asi po zimě a nejradši bych šla na pořádně dlouhou procházku na sluníčku.
V době televizních zpráv o půl osmé:
Tak na sluníčko se nešlo. Ale opravdu se mi nechtělo hned začít počítat spoustu příkladů, takže jsem radši usnula.
Nic by se nemělo odkládat, ale občas je zkrátka těžké se zvednout a začít když na nás všechno padá. Ehm - ty "blbosti". Zároveň prohlašuji, že na takové "blbosti" o kterých jsem mluvila už v minulém příspěvku se pokusím oficiálně kašlat, protože dokážou dost zklamat.
Během učení:
No dneska ze sebe víc nedostanu. V mozku mám momentálně tak akorát hromadu vzorečků. Možná.. Jestli tam opravdu jsou zjistím až zítra během testu. Takže dneska končím - sama si musím užít toho, když nepíšu slohovky.
Doufám že bude zítra pořád tak hezky "jarně" jak tomu zatím bylo od začátku týdne. A jestli bude, tak neseďtě doma a jděte nachytat jarní bronz!
- A
P.S. Už delší dobu si říkám, že bych jednou mohla na autobus vyrazit dřív a po cestě nafotit pár obrázků sluníčka co v tu dobu právě vylézá. Tak uvidíme, co z toho bude :))
Žádné komentáře:
Okomentovat