Omlouvám se za "slohové práce"!

Zdravím ty co navštíví můj blog, ale hojnost písma u každého příspěvku je odradí.

Je to jeden z mých problémů Ovšem, že bych dokázala napsat kratší články na daná témata. Problém je, že mi pak pokaždé přijde, že v nich něco chybí. Nemyslím si, že by moje psaní bylo špatné, a možná by vás můj pohled na věc zaujal. Obsah článků dělím do odstavců, a proto si třeba zkuste projít jejich začátky a najít něco, co by vás zaujalo když se vám to opravdu nechce číst celé. (Já se nedivím, většinou mě tolik textu taky odradí, ale snažím se to překonat a číst. Buď jsem příjemně překvapena, nebo dojdu k závěru, že to byla ztráta času.) Pokusím se množství omezit, ale nic neslibuji. Hodně textu = hodně myšlení = hodně úvah = hodně textu = JÁ. 
Takže se vám omlouvám a slibuji, že se budu snažit, abyste na konci těch mých slohovek nelitovali.

                             Omlouvám se, vaše      
                                                                  -A

Novoroční předsevzetí - trochu jinak!

          Samozřejmě si každý rok sepíšu pár věcí, kterých bych chtěla v daném roce dosáhnout. Pár týdnů před silvestrem jsem ale při úklidu našla moje novoroční předsevzetí na rok 2011 a jenom jsem vytřeštila oči. Vše bylo rozdělené např. na škola, rodina, volný čas, zájmy a ke každému bodu jsem měla několik předsevzetí, které jsem chtěla uskutečnit. Myslím, že ani jedno z těch dohromady cca 30 jsem nedodržela. Aspoň ne úplně. Možná tento objev vedl k mému prozření ohledně předsevzetí které se tedy uskutečnilo letos na silvestra po půlnoci. 

          Moje teorie je, že bychom si neměli dávat předsevzetí jako např.: pravidelně jíst, cvičit, chodit do knihovny, najít si partnera, neutrácet, nebýt tak líná, víc se o sebe starat, atd. Když se nad tím zamyslíte ani jedno není přesné. Tím myslím že u ničeho nevíte kdy, kde ani pořádně co. Teda ovšem - všechno do konce tohoto roku. Ale kdy během toho roku. Mám jíst víc pravidelně v březnu? Nebo si najít partnera v červenci? Já bych proto pojala předsevzetí takto (pár příkladů):

          pravidelně jíst - Snídat, svačit, obědvat, svačit, večeřet. A teď trochu jinak. Víte, že přes pracovní týden nestíháte snídaně a potom je díky tomu vynecháváte i o víkendu? Předsevzetí by znělo: Snídat! - radši si přivstat dřív a snídani si aspoň připravit a sníst jí po cestě do školy/práce pokud se nestihnete nasnídat doma, než nesnídat vůbec!

           pravidelně cvičit - Je fajn si to takhle říct. Sedíte v pondělí u stolu: "Mohla bych si jít zacvičit. Ale dneska asi ne, nechám to na zítra." A tak to pokračuje další den a potom další a teprve v sobotu se dokopete si zacvičit a cvičíte až moc, tělo se unaví a druhý den: "Ááá všechno mě bolí, znovu si zacvičím, až to přestane." Máte takový problém? Potom by předsevzetí znělo: Budu cvičit v pondělí, středu, pátek více a v neděli méně. Jinak řečeno, zvolte si dny tak,  abyste cvičili obden a to z tohoto důvodu: Tělo se při cvičení unaví a to ať jste začátečník nebo cvičíte už nějakou dobu a proto je to na něm druhý den znát. Pokud byste další den znovu cvičili ještě by se to nahromadilo a další den byste měli problém vstát z postele. Když budete vynechávat jenom den, max. dva, tělo si odpočine a svaly budou ještě rozhýbané a bude se vám cvičit o něco lépe než poprvé. 

           -  stejně tak by se dalo podobně postupovat u zmíněného chodit pravidelně do knihovny (určit si jestli tam budete chodit jednou týdně, za čtrnáct dní..) , neutrácet (vždy si ujasnit co potřebuji - né co chci), nebýt lína (najít si nějakou činnost, jejíž pravidelné dodržování bude ve vašich předsevzetích)
             najít si partnera - Fuu...O tom, jak si najít partnera bychom tu mohli mluvit celý článek, ale zjednodušeně. Pokud chcete najít partnera z důvodu abyste prostě s někým byli tak pochybuju že s tím budete mít problém. Horší to mají ti, co čekají na spřízněnou duši. Nechci se o tom moc rozepisovat, takže co nejstručněji. Nemůžete si určit kdy ho najdete ani kdo to bude. Ikdyž - a dostáváme se k tomu jak by znělo předsevzetí. Třeba jste až moc stydliví a bojíte se dotyčnou osobu jenom pozdravit. Pro vás by předsevzetí znělo asi takto: Věřit si! Myslím že k tomu nic víc dodávat nebudu, jestli je to váš případ, tak víte co tím myslím. Na druhou stranu můžete být ti co si věří až moc a někoho to může asi i odradit, protože se možná občas chováte jak neřízená střela. Předsevzetí pro vás (ale pouze v případě, že vám to tak jak to je nevyhovuje): Trochu ubrat a sledovat víc reakce vašeho okolí.
            Moje novoroční předsevzetí se skládá z toho, dávat si "jednoduché" cíle, u kterých vím, že když se budu snažit tak jich můžu dosáhnout. Např. mít na vysvědčení dvojku z matematiky, být vybraná při konkurzu na koncert mladých talentů. Něco se vám povede a něco ne. Jsou to ovšem věci které opravdu můžete během toho roku ovlivnit. 

                                                           

                                                                                                     -A

NEW YEAR 2013

Pro začátek bych vám chtěla popřát hodně štěstí, zdraví, lásky atd. do Nového roku 2013!

Atd. Neumím přát! Vždy když někomu přeji začne to asi takhle: "Tákže..." , pokračuje: "Všechno nejlepší k narozeninám! (svátku, novému roku... to je jedno vždy to probíhá stejně) Hodně štěstí, zdravý, lásky atd. já neumím moc přát takže zkrátka všechno nejlepší!" - a tím to končí! Možná bych to rovnou měla přidat k seznamu novoročních předsevzetí. Naučit se přát.

Když už mluvím o novoročních předsevzetích. Píšete si je? Já si je sice napsala, jenom pár, ale neberu je moc vážně a to z jediného důvodu. Stejně je nikdy nedodržím. Samozřejmě, první měsíc se snažím a pak řeknu že to stejně nezvládnu a papír se seznamem zmuchlám a hodím do koše.

Dnes je 1.2. - první měsíc nového roku už je za námi! A dokonce se mi dařilo mé novoroční předsevzetí i dodržovat. No předsevzetí, spíš cíle. Udělala jsem si totiž ještě po silvestrovské půlnoci takovou malou teorii o novoročních předsevzetích, ale to třeba až někdy příště. Mohla bych se totiž už konečně dostat k tomu, co vám tu chci celou dobu sdělit.

Začíná už sice druhý měsíc tohoto roku, ale já si (jako obvykle s "malým" zpožděním) dovolím začít takhle:
Je tu Nový rok, a s ním jsem se rozhodla pro nový začátek. Minulý rok byl úžasný! Ale asi jsem měla hodně štěstí protože byl zároveň nekotrolovatelný. Všechno mi tak nějak vycházelo aniž bych se o to musela zajímat. Samozřejmě to neberte do slova, zase takový šťastlivec nejsem. A už po tomto prvním měsíci vidím, že tento rok mi přichystal pěkně strmou cestičku k tomu dalšímu.

Nový rok nezačal moc dobře, takže jsem se rozhodla se sebou něco udělat. A začnu právě tímto - nemám zase tolik problémů, jako spíš "problémů" a ono zatěžovat s nimi kamarádky není zrovna nejlepší nápad. Hlavně když nečekám na jejich radu a rovnou se nad nimi sama zamýšlím. Proto jsem se rozhodla svoje "myšlenky a zamyšlení" psát sem. Nepřestanu přidávat fotky - naopak se budu snažit víc fotit. Nová tvář blogu je samozřejmostí k tomuto mému novému začátku, takže se jí pokusím vymyslet a publikovat do dnešní půlnoci.

V současné době můj blog moc lidí nenavštěvuje, (popravdě tu není moc co navštěvovat) a pokud se to v budoucnu změní nevadí mi to. Nebudu jedna z těch, co tu bude psát absolutně všechno co se jí stalo. Tohle nemá být on-line deníček. Jenom se tu občas podělím o svoje myšlenkové pochody k některým situacím.

Pro zatím se tedy loučím a - "Nenechte se zdebtat!" - občas to jde těžko! :))

                                                                                                                                 - A